Statutární město Brno

  Území dvou samostatných obcí Obřany a Maloměřice je osídleno téměř nepřetržitě již od pravěku. Místními významnýmiarcheologickými lokalitami jsou Hradisko  u Obřan z doby bronzové, mohutné opevněné hradiště, a lokalita Holý kopec u Maloměřic, kde je doložena přítomnost pravěkého člověka již ve starší době  kamenné. Maloměřice jsou poprvé zmiňovány koncem 12. století. Původně zeměpanskou ves spravovali církevní i světští majitelé. V roce 1325 věnoval rod pánů  z  Lipé Maloměřice klášteru cisterciaček na Starém Brně. Po zrušení kláštera v roce 1782 byly Maloměřice součástí náboženského fondu, a následně v rámci  husovického panství v soukromém vlastnictví. K městu Brnu byly připojeny v roce 1919. Obřany jsou doloženy v první polovině 13. století, kdy je zmiňován hrad se  vsí. Postupně je drželi páni z Obřan, z Lipé a z Lichtenburka. Po roce 1395 získal Obřany klášter kartuziánů v Králově Poli. Od roku 1782 spravovalpanství  Královo  Pole a v jeho rámci i Obřany náboženský fond, který je roku 1825 prodal Josefu Schindlerovi. K Brnu byly připojeny v roce 1919.

	K pamětihodnostem patří farní kostel sv. Václava v Obřanech, původní románská stavba ze 13. století, přebudována
do dnešní barokní podoby koncem 18. století. Též barokní plastika sv. Jana Nepomuckého v Maloměřicích. Dále pak také 
kaplička v Maloměřicích z roku 1905 a řada  křížů a pomníků, které dotvářejí zdejší prostředí.
	Významná je na zdejším katastrálním území i stavebně technická památka – silniční most přes řeku Svitavu v 
Maloměřicích z roku 1928.